Den dospělosti

13. ledna 2014 v 7:00 | Akiyama Kara |  Japonsko
Už tu máme leden a já se rozhodla pro první letošní "sérii" článků, když už jsem teď dokončila "smrt". Jde o to, že si vyberu několik nejvýznamějších japonských svátků a v ten ten, kdy se slaví, o nich napíšu článek. Samozřejmě se s tím nebudu psát pokaždé, tento článek, stejně jako by měla být většina z nich až do léta, budou přednastavené.



Zrovna u prvního článku jsem měla s dodržováním termínu trochu problém. Tento svátek se slaví druhé pondělí v měsíci, nemá tedy přesně stanovené datum. Tento rok připadl Den dospělosti na 13. ledna. Seidžin no hi (成人の日) se nese ve znamení dospělých Japonců a Japonek. Jen pro pořádek, dospělostí se nemyslí osmnáct let, v Japonsku platí trochu jiná pravidla. Abyste mohli řídit, musí vám být osmnáct, ale pít alkohol a kouřit můžete od dvaceti (ačkoliv málokdo to dodržuje), také je to bráno jako takový vstup do světa dospělých.

O tom, že je tenhle věk speciální, svědčí i to, že pro něj mají Japonci speciální čtení. Normálně, podle běžného čtení znaků, by se 二十歳 četlo jako ni-džů-sai. Nicméně, protože je to dvacítka, udělali v Zemi vycházejícího slunce vyjímku a proto můžete tvrdit, že je vám hatači.



Obvykle to probíhá tak, že v dopoledních hodinách po celém Japonsku začnou seidžin šiki, ceremonie vstupu do dospělosti. Oficiálně přizváni jsou všichni, kteří dovršili dvaceti let od 2. dubna minulého roku a také všichni, kteří teprve slavit budou, ale do letošního 1. dubna. Také musí mít v té konkrétní oblasti trvalý pobyt, což platí jak pro celé Japonsko, samozřejmě, tak i pro prefektury nebo města. Při této příležitosti má některý vládní úředník projev a ƒ"oslavenci" dostanou symbolické dárky. Většinou se také přeje například 成人おめでとう!(seidžin ometetó) nebo jen おめでとう!(omedetó).

Určitě jste si mohli všimnout, že s těmi dubny něco není v pořádku. Ano, není. Někteří z "oslavenců" totiž ještě dvacet let nemají, jenom devatenáct. Nevím, z jakého důvodu je to takhle poskládané a věřím, že by bylo mnohem logičtější prostě posbírat všechny, kteří dovršili dvacítky před nějakým datem, ale pravděpodobně je to z důvodů nějakých tradic.

Pokud si představujete nějakou party v džínách, pak vás musím vyvézt z omylu. Jak je vidět na obrázcích, Japonci při této akci nosí to nejtradičnější oblečení. Pro ženy je to kimono nazývané furisode, které má dlouhé rukávy a také se vyznačuje pestrými barvami a kombinacemi černé s červenou či žlutou. Mnoho Japonek takto navštěvuje salóny, jednak proto, že tento svátek je pro ně velmi významný, jednak proto, že obléct se sama to kimona je složité, zvlášť, pokud jde o furisode.

Samozřejmě ani pánové nechodí jen tak. Čtvrtina až polovina kluků si na sebe obléknou pravé pánské kimono, což v dnešní době, kdy oblek řeší vše, není zas až tak obvyklé. Je to zimní a navíc nejformálnější verze, takže žádná jukata, ale pěkně hakama, kabátek haori a neodmyslitelně "klubíčko" (jak to jedna kamarádka pojmenovala) haori-himo. Nejsem tu ale, abych mluvila o kimonech, i když věřím, že k tomu se jednou taky dostanu.


Samotná ceremonie, proslov místního politika.

A teď malá lekce historie. Dalo by se předpokládat, že tento svátek je docela moderní. Moderně, alespoň tedy mě, tak trochu zní. Ale opak je pravdou. Začalo se, i když v poněkud jiné podobě, slavit přibližně v roce 714 našeho letopočtu, vztahovalo se to ale jen na prince, který v tento odevzdal své dětské oblečení a účes, aby se stal dospělým. Tahle tradice přetrvala velmi dlouho, a odkaz na ní můžete najít například v Příběhu prince Gendžiho.

Státní svátek se z Dne dospělosti stal ale o dost později, v roce 1948. Nejprve, a to je zajímavé, se začalo slavit pouze 15. srpna, ale od roku 2000 Japonsko zavedlo "systém šťastných pondělků", kdy ceremonie připadá na druhé pondělí v měsíci. Jak už jsem psala na začátek článku, letos je to pondělí 13. ledna. Ano, třináctka je nešťastné číslo, ale pouze v Evropě, v Japonsku je to totiž zvláště šťástné číslo (naopak smůlu přináší čtyřka (ši) a sedmička (šiči), protože ši přítomné v obou slovech znamená smrt).

Tak, dárky byly rozdány, proslov ukončen, a mladí Japonci se mohou rozprchnout. Po konci tohoto dne je zvykem jít s přáteli na oběd, později na večírek. Vrací se různě, ale co jsem tak zjišťovala, většina z nich dorazí domů tak kolem půlnoci. Na závěr připojuji video z jednoho z takových dní. Nesehnala jsem titulky a do překladu se mi moc nechce, nejsem v japonštině tak dobrá, ale můžete se podívat, jak to asi tak vypadá, a procvičit si kanu. ;)



Doufám, že se článek líbil! V případě jakýchkoliv otázek se klidně ptejte, buď v komentářích, nebo na email, nebo kam chcete. Pokud se sejde dost dotazů, třeba to vyjde i na samostatný článek, o čemž pochybuji, ale odpovím 100%. ;)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Haku Haku | 13. ledna 2014 v 10:41 | Reagovat

Zajímavé.Něco takového už jsem kdysi četla.Ty kimona musí být nádherné,taky bych chtěla nějaké Q_Q
Ty se učíš japonsky?Máš u mě velký obdiv :) Zajímalo by mě jestli si samouk nebo se to učíš na nějaké škole nebo v kroužku :)

2 Sara Whitney Sara Whitney | Web | 13. ledna 2014 v 15:16 | Reagovat

Článek je moc zajímavý a celkově je to moc dobrý nápad^^ Taky bych si na sebe někdy chtěla vzít kimono, zvlášť právě furisode, ale nemyslím si, že by se mi to mohlo povést splnit :D

3 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 15. ledna 2014 v 21:15 | Reagovat

Osobně mi přijde logické začít dospělost až ve dvaceti, skončí ti to -náct a můžeš začít s jinými čísly, co mají zase jiné koncovky... no, to byla jen taková česká úvaha, odbíhám od tématu :)
Takový svátek bych si chtěla jednou oslavit (jednou, ještě je času dost :D) i když v té zimě to musí být docela masakr se někam hnát v tradičním oblečení :) ale asi to za ten zážitek stojí ^^
Děkuji za další doplnění mé přihrádky v mozku pod nálepkou "Japonsko" a měj se hezky
P.S: I když jim ten sníh docela závidím ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama