Setkání s literární postavou (soutěž)

8. září 2013 v 10:59 | Akiyama Kara
Přemýšlela jsem dlouho, ale nakoec jsem se rozhodla, že se taky přidám. Mou postavou je Herr Friedrick Thiessen z knihy The Night Circus. Četla jsem jí jen anglicky a přeložené by to už nemělo tu samou atmosféru, navíc je to knížka, kde jsou postavy z různých zemí. Snad mi to prominete a snad to není proti pravidlům, ale všechnu přímou řeč a jeden nápis jsem nechala v angličtině. Snad se vám bude mé minidílko líbit. ;)



Prošla jsem bránou a v ruce pevně svírala svůj lístek. Rozhlédla jsem se. Černobílé pruhované stany stály bez ladu a skladu na udusané trávě. Usmála jsem se. Na tenhle okamžik jsem čekala celý svůj život! V tom jsem si ale všimla jednoho menšího stanu, stojícího dost nešikovně. Přišla jsem blíž a četla:


Bedtime stories
Eventide Rhapsodies
Anthologies of Memory

Please enter cautiously
and feel free to open what is closed

Srdce mi začalo bušit o poznání rychleji. Tam chci! Miluji pohádky a tajemství. Odhrnula jsem jeden cíp pruhované látky a vstoupila. Kolem sebe jsem spatřila stovky lahví různých velikostí, tvarů a barev. Vybrala jsem si jednu bleděmodrou ve tvaru labutě a přičichla. V tom jsem uslyšela tekoucí vodu, smích a ucítila vůni rozkvetlých růží. Dalo mi práci se od ní odtrhnout.

"Amazing, isn't it?" Prudce se otočím. Spatřím muže v černém obleku s bílou košilí a rudým kapesníčkem v náprsní kapse. Poznávám ho podle fotografie. Herr Thiessen.

"Yes, it's breathtaking."

"This is my favourite tent. I suppose that is one of great Widget's work."

"Half of the Murray twins."

"Exactly. How many times you have visited le Cirque de Réves?"

"This is my premiere."

"Well then, you will be enchanted." Herr Thiessen zatím přejde k jedné z truhlic a odtud vytáhne maličkou lahvičku.

"Try this one. You would love it." Usměju se a vezmu si ji do ruky. Pak jí otevřu a přičichnu. V tom se mi vybaví známá vůně, pro mě ta nejkrásnější na světě. Horký čaj a stránky nové knihy. Herr Thiessen se otáčí a odchází. Co se to děje? Padám. Stále hlouběji, hlouběji a...


Prudce se posadím. Venku za okny svítí slunce. Obličej se mi zkroutí do bolestné grimasy. A doufám, že se tam budu zase moci vrátit.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 8. září 2013 v 20:22 | Reagovat

Nojo. Když já neumím anglicky.

2 Matryoshka Matryoshka | Web | 9. září 2013 v 19:44 | Reagovat

To je hezké. Škoda však, že je limit znaků tak omezený. Byla bych ráda, kdyby ses víc rozepsala. >:/

3 ANA ANA | Web | 10. září 2013 v 14:23 | Reagovat

[1]: Ale co jsem stačila pochytit, máš dobrý nápad a myslím že povídka by si zasloužila i rozvedení do delší podoby. Nechceš udělat prodloužený remake? (Popř.s překladem pod čarou? :-))

4 Akiyama Kara Akiyama Kara | Web | 10. září 2013 v 17:11 | Reagovat

[2]:[3]: - No, popravdě, o prodloužení už jsem přemýšlela, takže určitě něco spáchám a samozřejmě přiložím i překlad. :-D

5 Vendy Vendy | 12. září 2013 v 0:45 | Reagovat

[4]:Tak to by bylo príma! :-)

6 ellnesin-blog ellnesin-blog | E-mail | Web | 14. září 2013 v 8:19 | Reagovat

[4]: Super ! Na překlad se velmi tĕším. Jinak, jsi dobrá.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama