Japonská císařská rodina

30. srpna 2013 v 9:04 | Akiyama Kara |  Japonsko
Japonská císařská rodina patří k nejdelším vládnoucím na světě. První zmínka o japonském císaři pochází oficiálně z roku 660 před našim letopočtem, nicméně je jasné, že tak přesní Japonci být zase nemůžou. Podle pověsti jsou císařové potomci bohů. Proč?



Prvním císařem, který začal vládnout onoho roku 660 BC, byl Džimmu Tennó (神武天皇). Výraz Tennó znamená císař, ale přísluší jen a pouze císaři japonskému. Tak tedy, tento Džimmu byl potomkem bohyně slunce Amaterasu. Ne přímým, ale byl. Ale pojďme se na to podívat trochu detailněji. Amaterasu měla syna, který se jmenoval Ošihomimi no Mikoto. Syn tohoto boha, vnuk Amaterasu, Hikohohodemi no Mikoto, se oženil s Tojotama-hime, dcerou Rjúdžina, boha moře. Tito dva měli jediného syna, který se jmenoval Hikonagisa Takeugaja Fukiaezu no Mikoto.

Tento chlapec byl svými rodičemi opušten již po narození a tak se ho ujala Tamajori-hime, mladší sestra Tojotamy. Když chlapec vyrostl, Tamajori si vzal a měli spolu celkem čtyři syny. Kamujamato Iwarebiko, nejmladší z nich, se stal prvním japonským císařem. Často se mylně uvádí, že Džimmu Tennó byl synem bohyně Amaterasu, ale to je chyba, byl jen jejím přímým potomkem.

První císař, který podle historiků mohl existovat, byl Suidžin z období Jajoi (97 př. n. l. až 30 př. n. l.). Poprvé se Japonsko s problémy s následnictvím potýkalo po roce 200 n. l., kdy potomek byl příliš mladý, aby mohl vládnout. A tady poprvé nastoupila na japonský trůn císařovna. Císařovna Džingu, vlastním jménem Okinaga Tarašihime no Mikoto, vládla v letech 201 až 269. Měla být patnáctou panovnicí japonska, ale protože se jednalo o ženu, její jméno bylo z tohoto seznamu vyškrtnuto a počítal se až její syn, císař Ódžin. Dalším významným mezníkem byl císař Keitai (507 - 531), od jehož vlády začala být sledována (tím pádem je dnes doložena) genealogie císařské rodiny.

V japonské historii je císařoven samozřejmě více. Další z nich byla Suiko (592 - 628), která je současně první historicky doložená císařovna. Další z panovníc je Kógjoku, nebo také Saimei. Tato je o to zajímavější, že na trůn usedla dvakrát a to v letech 642 až 645 (éra Kógjoku) a 655 až 661 (éra Saimei). V roce 645 abdigovala ve prospěch svého bratra, císaře Kótoku. Když o deset let později zemřel, nastoupila na trůn znovu. Poté vládla až do své smrti roku 661.

Znak japonské císařské rodiny, chryzantéma

Další z císařoven paradoxně také vládla dvakrát, pod jmény Kóken (749 až 758) a Šótoku (764 - 770). Dalších více než tisíc let se nic moc zajímavého nedělo a poté nastoupili císaři nyní oficiálního Japonského císařství. Prvním z těchto panovníků byl císař Meidži. Vládl v letech 1852 až 1912 a v jeho době problěhly dvě války - Čínsko-Japonská a Rusko-Japonská. Rusko-Japonská se točila okolo Kurilských ostrovů a územných sporů. Také provedl takzvané Meidži Iššin, reformy Meidži, díky kterým se Japonsko otevřelo ostatním státům. Také začal budovat armádu západního stylu.

Dalším vladařem byl císař Taišó (1879 - 1926). Říká se, že to byl první Tokijský císař. Ačkoliv jeho otec zemřel v Tokiu, je pochován v Kjótu. Jeho jméno bylo Jošihito. Jeho syn, další císař, se nemile proslavil v první a druhé světové válce. Pravděpodobně z důvodu vlivu západní civilizace se Šówa Tennó (1901 - 1989) rozhodl vzít moc do svých rukou, což se nikdy před tím nestalo. V roce 1922 na půl roku odjel do zahraničí a jako první japonský císař navštívil cizí země.

Současným císařem je císař Heisei, který nastoupil na trůn v roce 1989. Jako korunní princ Akihito reprezentoval Japonsko při korunovaci královny Alžběty II., jako císař navštívil v roce 2002 také Českou Republiku společně se svou chotí, císařovnou Mičiko. Má tři děti - dva syny a dceru, z nichž korunním princem je Naruhito. Jako první podnikl cestu na dějiště druhé světové války, kde se modlil k japonským a americkým vojákům a také ke korejským dělníkům a civilnímu obyvatelstvu.

Rodokmen císařské rodiny

A nyní ještě pár poznámek na závěr. Japonci nikdy neoslovují své císaře jejich vlastním jménem, jak to děláme my. Většinou říkají něco jako Jeho výsot, případně použijí jména ér císařů. Každý císař vybíra sám jméno pro svou éru a posmrtně je takto oslovován (samozřejmě i za života). Zmiňovat tedy jména jako Akihito nebo Hirohito je značně nezdvořilé.

Ačkoliv je kolem císařské rodiny velký poprask, ve skutečnosti nikdy neměla žádnou moc, až na císaře Šówa. Císař byl a stále je pouze symbol státu a všichni Japonci si ho velmi váží. V současnosti se internetem šíří poplašné zprávy o tom, jak je císař chudák a utiskován. Ano, má jisté povinnosti, ale v žádném případě ho sloužící nijak nešikanují. Tuto zprávu pouze šíří média, která si chtějí získat pozornost.

Pokud máte o císařské rodině nějaké dotazy, ptejte se. Také bych uvítala nějaké návrhy na to, o čem bych mohla z Japonska psát, protože opravdu nemám představu, co by vás tak zajímalo. Jen podotýkám, že všechno o japonské císařské rodině nevím - přece jen je jejich soukromí chráněno dost dlouhým vodním příkopem a dost velkým počtem sloužících.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 8. září 2013 v 20:17 | Reagovat

Náhodou, to byl dost zajímavý článek, na to, že se o Japonsko nijak moc nezajímám, tohle mě zaujalo. Zaujalo mě, že první císařovna byla ze seznamu vyškrtnuta, ale ty další už asi v seznamech jsou. Znamená to, že přijali fakt, že Japonsku vládne žena? (tedy císařovna?)
Taky jsem trochu nepochopila, jak je to s tím užíváním jmen u císařů. Tedy, pochopila jsem, že není příliš zdvořilé mluvit o císaři a vyslovit jeho jméno. Ale jak jsi myslela, že se používají jména ér císařů?

2 Akiyama Kara Akiyama Kara | Web | 8. září 2013 v 20:59 | Reagovat

[1]: Hm... Pokusím se to vysvětlit, i když v tom nejsem moc dobrá. Každý císař si pojmenuje dobu, po kterou vládne (éru) a je tímto jménem oslovován po smrti. Minulý císař se vlastním jménem jmenoval Hirohito, ale jeho éra byla Šówa. Proto ho po smrti oslovují Šówa. Snad je to pochopitelné. :D

3 Jiří G. Jiří G. | E-mail | 22. června 2016 v 10:57 | Reagovat

Dobrý den. Chci se zeptat jak je to s v japonské císařské rodině se svatbami? Pokud mám dobré informace tak se žena po svatbě s císařským princem stává členkou císařské rodiny, ale císařská princezna a její manžel členy císařské rodiny nejsou. Je to tak?

4 Aleš S. Aleš S. | E-mail | 13. července 2016 v 17:04 | Reagovat

Tak čí byl vlastně první císař Džimmu Tennó potomek?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama